Dobrý den Všem;
jsem také jednou z účastnic Simulační hry v Čáslavi, když jsem se hlásila nebyla jsem si jistá do čeho vlastně jdu, nevěděla jsem co očekávat. Pravdou je že na začátku jsem byla hodně rozpačitá,ale jak se hra "rozjela" našla jsem v ní i já svou roličku. Bylo opravdu zábavné proměnit se v někoho jiného, někdy to šlo snáz někdy hůř. Něco na tom však bylo. Přístup k problému pohovorů, práce, rozhodování se v rámci rodiny a to nejen z pohledu ženy (matky), ač to byla "hra" odnesla jsem si spoustu látky k přemýšlení.
A bombonek v podobě překvapení při poslední lekci? Byla jsem nejdřív vyděšená a pak už jen nadšená.
Všem mohu jen doporučit aby se nebáli neznámého a vyzkoušeli Simulační hru. Dá Vám to hodně i když se Vám to při první lekci nebude zdát.

V rámci projektu Lehké motivačno jsem se zúčastnila i simulačních her týkajících se procesu návratu do zaměstnání a řešení aktuální finanční situace. Byla jsem nadšena atmosférou, na které měla velkou zásluhu lektorka těchto her - Lenka Korbelová.
Vtáhla nás do fiktivního světa, ve kterém jsme měli možnost potkat neznámou ženu a její rodinu, zázemí, profesní dráhu i soukromý život. Poznávali jsme, jaké vztahy ona žena má ve své primární i sekundární rodině, jaké má přátele. Kromě toho jsme se dověděli více o její finanční situaci, touhách a potřebách. Zkrátka jsme poznávali sami sebe, i když jsme o tom ještě nevěděli.
V situacích, do kterých se naše hrdinka dostávala, jsme si zkoušeli vlastní postupy (způsoby jednání, řešení problémů apod.), využívali jsme vlastních zkušeností a zároveň jsme získávali nové informace.
Velmi chválím myšlenku, která dala vzniknout simulačním hrám. Jejich náplní je "nanečisto" zkusit zvládat určité situace před tím, než se s nimi setkáme v reálném životě. A velmi chválím mistrovské umění naší lektorky vést tyto simulační hry.